5. Porada

21. června 2008 v 11:14 |  Staronový svět
Tak konečně další kapitola. Omlouvám se za chyby, ale ještě neprošla beta.

Kuchyň byla k nepoznání zvětšená a pozměněná. Stála zde snad padesátka židlí i když obsazená nebyla ani čtvrtina. Těm vévodilo menší pódium, kde bylo pouze jediné křeslo, v němž seděl Brumbál. Po zdech visely různé mapy, plakáty, statistiky. Když jsem si tohle všechno stihla zběžně prohlédnout, zaregistrovala jsem, že Remus si už sedá na své místo vedle Tonksové v první řadě. Seděla tam i paní Wesleyová s Bilem a Charliem, Kingsley, Moody. Zbytek, asi patnáct členů, jsem neznala. Upoutalo mě, že všechny oči, a že jich nebylo málo, byly upnuty mým směrem. Rychle jsem si k sobě přitáhla nejbližší židli a sedla si na ni se snahou stát se neviditelnou. Z nepříjemné pozornosti mě vysvobodil až Brumbál.
"Konečně zde jsme všichni. Řekl bych, že můžeme zahájit naši další poradu," upoutal na sebe všechnu pozornost a jednou tleskl do dlaní.
Po celé bývalé kuchyni se vzňaly svíčky, které doteď byly mým očím skryty a projasnily tajemným svitem tuto místnost.
"Ahm," postavil se jeden pro mě neznámý kouzelník a ukázal na mě prstem, "kdo je ona a co tu pohledává?"
"Trpělivost Marstanine, dojdu k tomu. Slečna je tu na mou výslovnou žádost. Prve ale k jiným věcem. Remusi, něco nového mezi vlkodlaky?"
Remus Lupin se postavil a přešel k pódiu: "Ten-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit se zatím otevřeně nepokusil dostat na svoji stranu vlkodlaky. Přesto je ale cítit jisté napětí. Poslední dobou několik schopnějších vlkodlaků zmizelo…"
"Schopnějších?" zazněl hlas odněkud z chumlu posluchačů.
"Těch, kteří se vyžívají v krvelačnosti. Mám podezření, jestli nepřešli na Jeho stranu. Toť vše," zakončil svoje hlášení a znovu si šel sednout.
"Děkuji. Kingsley, jak pokračují hlídky?"
"Po tom, co jsme před týdnem zaznamenali vniknutí na odbor záhad. Přesněji do Síňě věšteb, jsme žádné další vniknutí nezjistili, ale párkrát kolem obcházel Lucius Malfoy."
"Děkuji. Paní Bornsová," vyvolal dalšího člena řádu Brumbál.
Tentokrát se zvedla asi 30letá paní s blond vlasy a s brýlemi na nose.
"Stav pacientů U Munga se vůbec nezlepšil. Žádné z dětí, které přežilo včerejší mučení, není schopné komunikace. Přesněji se ještě neprobudily z kómatu," řekla smutným hlasem a hned potom si šla také sednout.
Sotva domluvila, začal se v místnosti rozmáhat tlumený šepot.
"Mrtví…" zaslechla jsem odněkud zleva.
"Prý kvůli ní…" doneslo se k mým uším.
"…Pán Zla…"
"… mudlovské kino…" tentokrát zleva.
"…a potom děti v nemocnici…"
Šly z toho na mě mdloby. Už jsem skoro přestala myslet na včerejší den, ale teď se ve mně vše znovu ozvalo. Protentokrát jsem ale neměla po ruce hůlku, abych to vše ze sebe dostala.
"… prý je to Moták…"
"Ne, slyšel jsem, že Mudla," odporoval mu někdo další.
"Jak se opovažuje přijít na poradu?"
"… co tím Brumbál zamýšlí?"
" …poslal na ni Smrtijedy…"
"Hledají ji…"
"…co po ní chtějí?"
Už jsem to nemohla poslouchat. Sakra, to o mě musí mluvit, když jsem u toho. Je vidět, že Brumbál začíná už i tady pomalu ztrácet svoji autoritu. Jakoby vše chtělo pokračovat v již napsaných kolejí.
Většina z nich se na mě dívala nedůvěřivým pohledem.
I když se mi zdálo, že to trvá celou věčnost, bylo to jen několik málo vteřin. To jen můj mozek a mé za poslední dobu těžce zkoušené nervy si se mnou hrály nebezpečnou hru.
"Děkuji," vstal Brumbál, "toto byly asi nejdůležitější zprávy za poslední dny. To, že Voldemort…" všichni sebou trhli až na mě, "… zatím otevřeně neverbuje vlkodlaky neznamená, že tak nečinní. Dokonce bych řekl, že už jich má mnoho ve svých řadách. Můžeme jistě počítat s tím, že obři jsou plně na jeho straně, až na pár výjimek, které přesvědčil Hagrid s madam Maxime. Také upíři určitě nezůstanou stranou, ale jelikož jim nemáme co nabídnout, je jasné, na kterou stranu se nakonec přidají.
Přesto mám aspoň jednu lepší zprávu. Našli jsme tu, po které Voldemort z neznámých důvodů šel. Slečno Morgranová, můžete prosím sem nahoru?"
"Ahm," měla jsem hlavě najednou vygumováno, ale i přesto jsem automaticky došla na pódium.
"Mohla by jste nám popsat své zážitky z posledních dnů a také nám osvětlit jisté věci, které jste mi slibovala?"
Ajeje. Že jsem já jen nemlčela.
Byla jsem ale na okamžik zachráněna pozdním příchodem člena řádu.
"Pane Malfoyi?" promluvil Brumbál.
Draco Malfoy přišel až k Brumbálovi a něco mu pošeptal. Bylo vidět, že to nebyla žádná dobrá zpráva, jelikož se Brumbál tvářil stále ustaraněji. Snažila jsem se něco zaslechnout, ale neúspěšně. Dracův pohled spočinul na okamžik na mně a já jsem v něm zachytila starost. Pak ale zamířil k nejbližší volné židli. Všechny pohledy se upnuly znovu na mě.
"Začalo to tím, že jsem si vyšla s kámoškou do kina…" dovyprávěla jsem známé skutečnosti a chystala jsem se pokračovat, když jsem byla přerušena.
"Brumbále, nechápu proč nám toto vypráví. Vždyť všichni zde víme, že ty lidi popravili jen kvůli ní. Chceme vědět proč!" zvedl se prudce znovu ten Marstanin.
"Jsem si jist, že kdyby jste ji nechal domluvit, dospěla by až k tomu bodu, není snad tak?" otočil se Brumbál zpět na mě.
"Ano, aspoň jsem k tomu směřovala. Není lehké vše vysvětlit tak, aby jste pochopili. Co se týče důvodu, proč po mně Voldemort…"
Možná si už na to oslovování zvykli u Brumbála a Harryho, ale u mě na něj nebyli připraveni. To mělo za následek převrácení několika židlí, zděšená usyknutí a pár tichých peprných nadávek. Snažila jsem se toho nevšímat.
"… pase, mám jistou teorii. Před tým masakrem v kině jsem nepotkala žádného kouzelníka, ale i přesto jsem svým způsobem obeznámena se světem kouzel. Ve světě lidí se již několik let objevuje kniha, přesněji sága o kouzelnících. Zná ji skoro každé dítě. Na její námět bylo už zfilmovaných pět jejich dílů. Tyto knihy sice čte mnoho mudlovských dětí, ale nikdo v ně doopravdy nevěří. Nesou název Harry Potter a popisují Harryho život od roku nástupu do Bradavic. Co kniha to jeho jeden rok."
"Proboha!"
"To není možné…"
"O tom bychom museli přeci něco vědět!"
V místnosti zavládl chaos.
"Ticho!"
Brumbál má už sice svá léta, ale jeho hlas disponuje pořád velkou sílou. Po jeho výkřiku se všichni znovu uklidnili. Teda aspoň v mezích možností, bylo poznat, že stále mají spoustu nevyřčených otázek. Jich se ale ujal Brumbál.
"Oprav mě, jestli se mýlím, ale ty jsi přečetla všechny ty knihy?"
"Ano, všechny vydané."
"Všechny vydané? Který je jeho poslední popsaný rok? Pátý, nebo snad už dokonce šestý?" byl na správné stopě Brumbál.
"Sedmý," vyvedla jsem ho z míry.
"Ale to pak znamená, že znáš budoucnost. To by pak vysvětlovalo, proč po tobě Voldemort jde."
"To je právě ten problém," znovu jsem ho vyvedla z rovnováhy, "já neznám budoucnost. Mnoho věcí se tu změnilo."
"Jak vážně se změnily?"
Chvíli jsem mlčela a sbírala odvahu odpovědět mu nahlas: "Vy už máte být mrtvý!"
Zapotácel se. Ani se mu nedivím.
"Tak… tak to je poměrně radikální změna," na okamžik se odmlčel. "Jak měl skončit souboj mezi Harrym a Voldemortem podle té knihy?"
"Harry nakonec Voldemorta přemohl, ale nebylo to zadarmo. Mnoho životů bylo zmařeno. Zemřelo mnoho nevinných."
"Zajímavé. Očekával bych, že tvůj příchod by ty věci mohl změnit, ale jestli chápu dobře, tak se změnily ještě dřív, než jsi sem přišla."
"Ano, to je to, co mi zde nesedí…A vůbec proč chce jenom mě? Vždyť ty knihy četla snad půlka světa…"
"Víš, napadlo mě, co když nejsi Mudla?"
"Co?" hrklo ve mně. Je možné, že to ví? Ne, to musí být jen náhoda.
"To mám být jako kouzelník? Promiňte Brumbále, ale nemyslíte si, že bych to zjistila už dávno? Pokud se nemýlím, tak kouzelnické schopnosti se projevují nejpozději v 11 letech, což se u mě nestalo," snažila jsem se nezalhat a to se mi i podařilo. Vždyť u mě se projevily až v 17 letech…
"Jistě, ale i přesto bych byl rád, kdyby jsi zkusila nějaké kouzlo s hůlkou. To víš, jistota je jistota," nedal se odradit.
Co teď? Buď se můžu vymluvit, ale jak znám nebo aspoň si myslím, že znám Brumbála, tak by mě stejně podezříval. Asi mi nezbude nic jiného, než to zkusit. Vždyť hůlka by nijak zvlášť reagovat neměla. Už jsem jednou čarovala a to se mi to, aspoň myslím, podařilo jen díky návalu vzteku. Počkat, jak to bylo? Snažila jsem se vzpomenout na jednu popsanou vyučovací hodinu. Aby se kouzlo povedlo, musíš chtít. Jo, to by mohlo jít.
"Dobře, i když nevím, co si od toho slibujete," snažila jsem se nedát nic znát.
Než jsem se nadála, už mi byla podávána něčí hůlka.
"Expeliarmus by mohl stačit," mrkl na mě Brumbál.
"Hmm…"
Klid. Nic se neděje. Prostě jen mávnu hůlkou, řeknu nahlas zaklínadlo a nebudu se na to soustředit. To přeci musí vyjít. Nebo ne?
Zhluboka jsem se nadechla a pak ležérně mávla hůlkou při vyřčeném slově Expeliarmus. Měla jsem štěstí, nic se nestalo.
"Tak, tohle jsme už vyřešili. Chce se tu někdo ještě na něco zeptat?" počkal chvíli Brumbál a když se nic nedělo, ukončil poradu slovy: "Dobře. Dál pokračujte v hlídkách. Uvidíme se na další poradě."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Četl jsi ji?

Klik!

Komentáře

1 katusa katusa | 21. června 2008 v 21:29 | Reagovat

super.............rychlo dalsiu kapitolu....:D:D:D

2 Kris Kris | Web | 22. června 2008 v 11:48 | Reagovat

Super, jen tak dál.

3 Black Black | Web | 26. června 2008 v 14:51 | Reagovat

Hééj, lidi, hezká povídka, ne? Jo a heč-keč, já už sem tu kapitolku četla asi před měsícem ;) a tu co bude po ní taky ;) Tak jestli ju tu chcete rychle, tak Alču nezlobte a komentujte ;)

Jo a pro Al: jestli to budeš chtít zkontrolovat, stačí napsat ;) Bléblé čau :P

4 Aleana Aleana | Web | 26. června 2008 v 20:26 | Reagovat

Tak já se taky pochlubím-dnes se mi dostala po dlouhé době do rukou kapitola od Black a musím říct (napsat), že je bezvadná. Lochala jsem se u ní skoro pořád:) Tak snad se Black(ie) konečně nad námi smiluje a uveřejní ji:)

5 Black Black | Web | 27. června 2008 v 17:13 | Reagovat

ta (moje) kapitola je Ali úplně příšerná.... mě se vůbec nelíbí... možná ji ještě přepíšu... nevím... podle toho, jak se mi bude chtít

6 Aleana Aleana | Web | 27. června 2008 v 17:50 | Reagovat

náhodou mně se líbila a víš, že nejsem jediná, kdo je toho názoru. Bych to už neměnila a jeho (Luciuse) bych tam nechala:)

7 Estel Erunámë Estel Erunámë | Web | 16. prosince 2008 v 18:39 | Reagovat

Skvělá kapitola.. XD Líbí se mi, jak si o níšeptají... je to akové dramtičtější.. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.